najpoctivějšieho pana otce našeho hodné paměti Jana krále českého vyjetí do rozličných světa krajin a zvláště do Vlach a do Italie a také do německých krajóv, kdežto rytieřské běhy vedl.

Královstvie české, když je rozličnými búřemi a jakožto vlnobitím zmietalo, mnohým obyčejem lekavá moc najprv v tu dobu počala spravedlnost přijímati. Potom z toho lotróv, zlodějuov a rozličného pokolenie zločincí počalo hanebně přibývati, a znenáhla v kmenie a v hrubé kládie rósti, že bezmál královicóm našim věrným i hostem jiným, do královstvie jíti chtějícím, malé neb žádné cest bezpečenstvie nebylo popřáno, a ješto zlostné jest a těžké, u vlastních chalupách, kdežto mělo přestati ukrutentvie a všem býti bezpečné útočiště, jich život pokojný a domácí od takových zlostníkóv ukrutně zamucován býval.

Aniž pravice královská mohla proti tak těžkému neduchu svobodně prútku nésti spravedlnosti, ani podobnú spomocí nuzným takovým osobám nápomocen býti, poněvadž královští hradové od jeho poručtsvie již jsú odlúčeni. A toho hodná příčina jest: pro jich tvrze a zasazenie a také pro poplatky a požitky, kteříž sú odtud obyčejně měli poplacováni býti, královská moc mocnú rukú a opatrností vtipnú tak velikým strastem a škodám nemohla